Digitalizované rukopisy ze sbírek ZČM - Epitome historica civitatis Plsnae in Bohemia
Rozměry (šířka/výška) : 22 cm / 34 cm ; Materiál : Papír.Jednočlenný ; Datace : konec 18. století (cca 1780-1788) ;
Původ : Čechy, Plzeň ; Jazyk : latinsky ; Písař : Kaligrafický text. ;
Popis : Původní dílo o dějinách města Plzně jezuity Jana Tannera (1624-1694), významného představitele tzv. balbínovského okruhu vznikalo v letech 1674-1680, kdy byla ukončena autorská podoba základního textu. Již v 80. a 90. letech 17. století byly různé výtahy z Tannerovy Historie předkládány pod názvem Epitome při jednáních o spor s Kutnou Horou o přednost hlasů na zemském sněmu. V průběhu 18. století vzniklo - vedle opisů původní verze, jež sloužily profesionálním historikům - několik redakcí těchto Epitome, takže celkový počet dochovaných rukopisů dosáhl 50, což dokládá oblibu a rozšířenost tohoto díla. Přítomný rukopis představuje poslední redakci, která je textově, ale i osobností písaře spojena s českým překladem Tannerovy Historie, vznikající ve stejné době. Z rozboru citovaného výše vyplývá, že tento opis vznikl okolo r. 1780, dodatky pak v letech 1781-1788.
Opis Tannerovy Historie urbis Plsnae, který pořídil v 80. letech 18. století plzeňský měšÅ¥an RELIQUA SUB EODEM IMPERATORE (tj. Leopolda I.), 54. QUAEDAM MEMORABILIA DE PLSNA SUB TEMPORIBUS CAROLI VI. ET MARIAE THERESIAE REGIBUS BOí‹[miae] a 55. GESTA SUB AUGUSTISSIMO JOSEPHO II.do IMPERATORE, přičemž její součástí je pouze jediná (níže citovaná) věta o nastoupení Josefa II. na trůn r. 1780. K tomuto základnímu textu byly týmž písařem v průběhu 80. let 18. století připisovány nejrůznější dodatky: nejprve je přidáno latinské SUPPLEMENTUM AD EPITOMEN HISTORICAM., číslované nelogicky jako 55. kapitola (ff. 99r-101r) a zaznamenávající nejprve tříšÅ¥ plzeňských událostí z let 1565-1754, k nimž je připojen podrobný popis popravy na Staroměstském náměstí r. 1621, dále následují De Electoribus Sacri Romani Imperij. (f. 103r-103v), Poznamenánj Panuw Rychtářu w Městě Plzni, který gsau bili w té Powynnosti od Leta 1510. až do Let Nasledugjcych [= 1780] pořádně. (f. 104r-104v), Poznamenánj dle Poslaupnosti ze Gména Knjžat, a Králuw Cžeských, kterého Leta zacžaly panowati, a kterého Leta Korunowaný byly, a kolik Let Panowaly. Též dle wssemožného, a bedliwého Wyhledánj, gak dlauho Žiwj byli, kterého Leta umřeli, y take kde Pochowaný gsau. (ff. 105r-107v), Nasleduge take Poslaupnost, Počet, a Gména Biskupuw též Arcybyskuw [sic] Pražskych, z gakeho Narodu, Stawu, též kterého Leta wywolený byli; a gak dlauho Duchownj Spráwu drželi, y kterého Roku umržely, a kde Pochowaný gsau byli. Předně z Kroniky Beckowské a giných sebrané. (ff. 107v-109v), dále Poznamenánj Rozličných Pamětj Poněwadž gesstě některý Pamětě za předesslých Let zběhlých se wynassli; Které djlem napřed zaznamenané! né ale tak gruntowně: Djlem z cela opusstěné se wynacházý. Djlem take diwné a rozličné wěcy, které se w tyto Leta zběhly tuto gsau sepsané. Pročess by Nassý Potomkowe též y o tom negakau Powědomost měli: Tuto se kladau., popisující události z let 1330-1788 (ff. 111r-116v) a následují další české paměti, které jsou nadepsány zřejmě s předstihem titulem Roku 1781., neboÅ¥ popisují události nejen z tohoto roku, ale i z let následujících, a to až do konce roku 1788 (ff. 117r-124v).
Kaligrafický text psaný jediným písařem, rámeček z jednoduché linky, postranní odkazy, nečetné podškrty červenou pastelkou, ojedinělé postranní komentáře tužkou z 2. pol. 19. stol, část textu na f. 120r přelepena a nahrazena novější verzí. Na f. [I]r zkrácený titul EPITOME HISTORICA RERUM CIVITATIS PLSNAE IN BOHEMIA. s mladším odkazem na text Jo[ann]is Tanneri Jesuitae 1674 patria Plsnensis (# Seite hier 174/5) z 1. pol. 19. stol. Na f. [III]v latinská skladba oslavující Plzeň nadepsaná ORTUS CIVITATIS PLSNAE. a epigram č. 68 z knihy Examen melissaeum B. Balbína (Vídeň 1670), s. 156 a 167, na f. [IV]r-[IV]v připsána úvodní (nečíslovaná část) s incipitem PLSNA SEU PILSNA AUT PELSINA REGIA IN REGNO BOHEMIAE CIVITAS ET Districtus Plsnensis, olim dicti Clatoviensis CAPUT, [...]. Druhou část rukopisu představují opisy plzeňských listin z let 1320-1745, na něž je ve vlastním textu Epitome odkazováno (písař se podepsal na f. 127r Descripsit Joan[nes] Lauttner C[ivis] P[lsnensis]), třetí pak opisy privilegií udělených farnímu kostelu v letech 1322-1754, na něž je ve vlastním textu Epitome rovněž odkazováno. Na f. 174r přípis Descripsit Joan[nes] Lauttner C[ivis] P[lsnensis]. Na ff. 195r-199v věcný index k vlastní historii, na f. 200r Poznamenánj w gaký Ceně Victualia při Obležénj Král[ovských] Měst Pražských Měsyce Septembris Roku 1742 prodawané byly, a Francauzý tám platiti muselý.
Psací plocha : Kaligrafický text, rámeček z jednoduché linky, postranní odkazy, nečetné podškrty červenou pastelkou, ojedinělé postranní komentáře tužkou z 2. pol. 19. stol.
Výzdoba : Některé začátky kapitol doplněny lavírovanými perokresbami s portréty českých králů (12,0 x 7,3 cm), a to na f. 4v Jana Lucemburského, 6r Karla IV., 7r Václava IV., 16r Zikmunda Lucemburského, 36r Albrechta, 38v Ladislava, 40r Jiřího Poděbradského, 46v Vladislava Jagellonského, 49r Ludvíka Jagellonského, 50r Ferdinanda I., 55v opět Ferdinanda I., 58v Maximiliána II., 66r Rudolfa II., 68r Matyáše, 80v Ferdinanda II., 85r Ferdinanda III., 91r Leopolda I., 96v Karla VI., 97r Marie Terezie. Další lavírované perokresby na f. 26r lavírované perokresby husitských zbraní označených jako 26v lavírovaná kresba koule, která 25. března propadla kostelem sv. Bartoloměje s Žižkovými praporci, a dále zbraně označené jako 53v celostránková (30,7 x 41,3 cm) lavírovaná perokresba kopírující nezjištěnou rytinu oslavující Lutherův překlad Bible (!); v centrální části sloup směřující ke slunci, na jehož patce napsáno 128r celostránková (28,5 x 18,8 cm) lavírovaná perokresba zobrazující Jana Lucemburského na koni, v pozadí (dosud nepublikovaný) pohled na Plzeň. Do rukopisu byly později (na přelomu 18.-19. století) vlepeny mladší listy s nalepenými lavírovanými perokresbami (15,5 x 10,0 cm); na f. Vr 10r 13r 41r Ve sbírce grafiky oddělení starších dějin ZČU se dochovaly dva akvarely s pohledem na Plzeň od východu (sign. G 580 a G 579), jejichž vznik J. Mergl datuje po r. 1735; vzhledem k jejich původnímu přeložení na tři části je více než pravděpodobné, že původně byly součástí některého exempláře Tannerovy Historie. Kvůli jejich zobrazení na tomto CD byly označeny jako f. IIr a IIv zadní části, i když nejsou fyzicky součástí rukopisu. IIr První z nich (32,5 x 58,8 cm) je nadepsána IIIr Druhá z nich (31,1 x 81,0 cm) nese latinský nadpis v kartuši
Vazba : Vazba: mladší (z 2. pol. 19. stol., kdy byla doplněna přídeští a rukopis oříznut), lepenková, desky pokryty modro-hnědým mramorovaným papírem, růžky a hřbet kožené, v horní polovině hřbetu červený kožený štítek s nápisem
Foliace : Foliace: 1999; původní a nedokončená paginace na mnoha místech chybná, zahrnuje pp. 1-213 (= f. 1r-116v), svou vlastní nedokončenou paginaci měla i první kniha alegát, a to pp. 1-22 (= ff. 129r-139v); ff. [V]v, 10v, 13v, 41v, 53r, 98v, 101v-102v, 110rv, 125rv, 126v, 128v, 172v-173v, 174v, 194v a 200v prázdná.
Dochování : Množství listů uvolněno z vazby, poškozeno červotočem a druhotně vyspraveno při převazbě, především ve hřbetní části.
Provenience : Provenience: na přední předsádce recto bílá nálepka se starší sign. (oddělení středověku ZČM) RU 25 perem, na f. [I]v černé kulaté razítko s opisem Knihovna Západočeského muzea v Plzni se starším přír. č. 7 266 perem, tužkou inv. č. 23/95, sign. 513 A 2.
Akvizice : Darovala O. Černá, 21. 9. 1971 předáno oddělení středověku ZČM, odkud převedeno zpět v r. 1995, zapsáno 10. 5. 1995.
Psací plocha : Kaligrafický text, rámeček z jednoduché linky, postranní odkazy, nečetné podškrty červenou pastelkou, ojedinělé postranní komentáře tužkou z 2. pol. 19. stol.
Výzdoba : Některé začátky kapitol doplněny lavírovanými perokresbami s portréty českých králů (12,0 x 7,3 cm), a to na f. 4v Jana Lucemburského, 6r Karla IV., 7r Václava IV., 16r Zikmunda Lucemburského, 36r Albrechta, 38v Ladislava, 40r Jiřího Poděbradského, 46v Vladislava Jagellonského, 49r Ludvíka Jagellonského, 50r Ferdinanda I., 55v opět Ferdinanda I., 58v Maximiliána II., 66r Rudolfa II., 68r Matyáše, 80v Ferdinanda II., 85r Ferdinanda III., 91r Leopolda I., 96v Karla VI., 97r Marie Terezie. Další lavírované perokresby na f. 26r lavírované perokresby husitských zbraní označených jako 26v lavírovaná kresba koule, která 25. března propadla kostelem sv. Bartoloměje s Žižkovými praporci, a dále zbraně označené jako 53v celostránková (30,7 x 41,3 cm) lavírovaná perokresba kopírující nezjištěnou rytinu oslavující Lutherův překlad Bible (!); v centrální části sloup směřující ke slunci, na jehož patce napsáno 128r celostránková (28,5 x 18,8 cm) lavírovaná perokresba zobrazující Jana Lucemburského na koni, v pozadí (dosud nepublikovaný) pohled na Plzeň. Do rukopisu byly později (na přelomu 18.-19. století) vlepeny mladší listy s nalepenými lavírovanými perokresbami (15,5 x 10,0 cm); na f. Vr 10r 13r 41r Ve sbírce grafiky oddělení starších dějin ZČU se dochovaly dva akvarely s pohledem na Plzeň od východu (sign. G 580 a G 579), jejichž vznik J. Mergl datuje po r. 1735; vzhledem k jejich původnímu přeložení na tři části je více než pravděpodobné, že původně byly součástí některého exempláře Tannerovy Historie. Kvůli jejich zobrazení na tomto CD byly označeny jako f. IIr a IIv zadní části, i když nejsou fyzicky součástí rukopisu. IIr První z nich (32,5 x 58,8 cm) je nadepsána IIIr Druhá z nich (31,1 x 81,0 cm) nese latinský nadpis v kartuši
Vazba : Vazba: mladší (z 2. pol. 19. stol., kdy byla doplněna přídeští a rukopis oříznut), lepenková, desky pokryty modro-hnědým mramorovaným papírem, růžky a hřbet kožené, v horní polovině hřbetu červený kožený štítek s nápisem
Foliace : Foliace: 1999; původní a nedokončená paginace na mnoha místech chybná, zahrnuje pp. 1-213 (= f. 1r-116v), svou vlastní nedokončenou paginaci měla i první kniha alegát, a to pp. 1-22 (= ff. 129r-139v); ff. [V]v, 10v, 13v, 41v, 53r, 98v, 101v-102v, 110rv, 125rv, 126v, 128v, 172v-173v, 174v, 194v a 200v prázdná.
Dochování : Množství listů uvolněno z vazby, poškozeno červotočem a druhotně vyspraveno při převazbě, především ve hřbetní části.
Provenience : Provenience: na přední předsádce recto bílá nálepka se starší sign. (oddělení středověku ZČM) RU 25 perem, na f. [I]v černé kulaté razítko s opisem Knihovna Západočeského muzea v Plzni se starším přír. č. 7 266 perem, tužkou inv. č. 23/95, sign. 513 A 2.
Akvizice : Darovala O. Černá, 21. 9. 1971 předáno oddělení středověku ZČM, odkud převedeno zpět v r. 1995, zapsáno 10. 5. 1995.